Poslední dobou se u venkovních koček velmi často vyskytují dvě nebezpečná virová onemocnění, která není radno brát na lehkou váhu. Jedná se o nemoci imunosupresivní, které postupně zlikvidují imunitní systém a i obyčejná rýma může být pro takto postiženého jedince fatální.
První z nich je virová leukémie koček (FeLV). Původcem tohoto onemocnění je retrovirus. K přenosu dochází prostřednictvím slin, ať už při vzájemném dovádění, olizování, pokousání či sdílením jedné misky. Nejčastěji postiženými jedinci jsou kočky z útulků, nalezenci, opuštěná koťátka a nekastrovaní kocouři, kteří se rádi poperou s konkurencí. Příznaky onemocnění u jinak zdravých jedinců nemusí být několik let patrné. Je to z toho důvodu, že virus přežívá v bílých krvinkách, kde se množí a nedává nic najevo. Malým vodítkem, že se něco v těle děje, jsou opakované a velmi časté infekce dýchacího a zažívacího traktu, postižení ledvin, neurologické poruchy, infekce kůže, poškození dásní a hubnutí. V této době se virus dostává do celého těla a dochází k vylučování viru do prostředí. Postupně bílé krvinky začnou odumírat a jejich hladina se začne snižovat. Jakmile se takto oslabený pacient setká s infekcí, nemá už jak se onemocnění ubránit. V konečném důsledku nastane multiorgánové selhání a dojde k úhynu. Onemocnění není přenosné na člověka ani na psy. Je velmi důležité, nechat nové kočky, které pochází z neznámého prostředí, před jejich zařazením do chovu otestovat. Pozitivní jedince je nutné oddělit od zdravých koček a zahájit u nich podpůrnou léčbu. V dnešní době existuje i vakcinace, která se ale doporučuje aplikovat jen u koček, které prokazatelně nejsou infikované virem FeLV a u kterých hrozí infekce z okolí.
Druhým závažným onemocněním s podobnými příznaky a následky je virová imunodeficience koček FIV. Nemoc je způsobená lentivirem a je velmi podobná lidskému viru HIV. Přenos je nejběžnější pokousáním, jelikož se šíří krví a slinami. Může také dojít k přenosu z matky na mláďata mlékem. Po nakažení putuje virus do bílých krvinek, kde dochází k jeho množení. Onemocnění má čtyři fáze. V prvním akutním stádiu (16 týdnů od nakažení) se může projevit horečka, zvětšení mízních uzlin a ochablost. Druhé stádium je většinou bezpříznakové, může trvat i několik let. Přestože se jeví kočka naprosto zdravá, její krev je vysoce infekční. Poslední dvě fáze na sebe navazují a prezentují se nespecifickými příznaky nemoci, jako je postižení dýchacích cest, nervové poruchy, hubnutí, časté epizody průjmů, zvýšený výskyt ektoparazitů, poškození kůže atd. V konečném stádiu kočka podlehne bakteriální nebo parazitární infekci, zapříčiněné snížením hladiny cirkulujících bílých krvinek. FIV postihuje pouze kočky, není přenosná na jiné zvířecí druhy ani na člověka. Na tuto nemoc vakcinace neexistuje.
Tyto dvě virové nemoci se mohou vyskytovat současně, čímž se jejich negativní dopad na jedince zhoršuje a doba dožití se výrazně zkracuje. Terapie na zmíněné onemocnění neexistuje, nicméně cílem podpůrné léčby je zamezit kontaktu s ostatními jedinci a izolovat je od možných zdrojů nákazy. Dále je vhodné podávat přípravky na podporu imunity a léčit přidružené infekce cílenými preparáty. Včasný záchyt viru může prodloužit život zvířeti až o několik let.
Jednou z možností průkazu virových onemocnění je záchyt protilátek rychlými snap testy, kdy známe výsledek do 10 minut od provedení. Tyto testy lze provést přímo v ordinaci.
Další možností jsou speciální imunologické testy, jako jsou ELISA a PCR, které provádí specializované laboratoře.
Kolektiv lékařek ordinace Sanovet