PŘÍPADY Z PRAXE A ČLÁNKY

Zevní parazité koček

Mezi nejběžnější parazity kůže u koček, nebo-li ektoparazity patří sametky, kočičí svrab, ušní prašivina, hmyz, blechy a myázy.

 

Sametkovitost (trombikulózu) způsobuje sametka zarděnková (Trombicula autumnalis). Je to sezónní parazit, který se vyskytuje na trávě a v křovinách, převážně na podzim a v pozdním létě. Parazitickým způsobem života se živí pouze larvy. Larvy se zachytí tam, kde je kůže nejtenčí jako např. v okolí očí, pysků, nosu, zevního zvukovodu, v oblasti třísel nebo na konci ocasu. Na hostiteli sají tkáňový mok 3 – 8 dní, pak se uvolní a svůj vývojový cyklus dokončí na zemi. Napadení bývá provázené silným svěděním, ztrátou srsti a šupinatěním. Problémy však mohou pokračovat i po odpadnutí parazita, z důvodu přetrvávající alergické reakce. Přítomnost se dá potvrdit nálezem 0,2 mm velkých cihlově červených larev s šesti nohama. Léčba spočívá v použití přípravků na bázi fipronilu.

 

Původcem kočičího svrabu je svrabovka kočičí (Notoedres cati), která může napadnout i lišku, psa, králíka nebo myš. Tento roztoč 0,3 mm velký vyvrtává chodbičky v povrchové vrstvě kůže a do nich pak následně klade vajíčka. Onemocnění je provázeno silným svěděním, tvoří se strupy, šupiny, kůže zesiluje a skládá se do záhybů. První kožní změny jsou na okrajích ušních boltců, dále se šíří na hlavu, krk a po celém těle. Na léčbu bývá často velmi dobrá odezva. Problém nastane v případě opakovaného nakažení zvířete z infekčního prostředí, nebo jiného jednice. Důležitým bodem je asanace prostředí a léčba všech zvířat v bezprostředním okolí. Nakazit se může při blízkém kontaktu s postiženou kočkou i člověk, ale většinou se jedná pouze o slabou vyrážku, která zmizí po uzdravení kočičího přítele. K léčbě se využívají přípravky na bázi selamectinu ve formě spot – onu, nebo ivermectin.

 

Ušní svrab bývá nejčastější příčina postižení zevního zvukovodu u koček. Původcem je strupovka ušní (Otodecttes cynotis), napadnout může psa, lišku i fretku. Tato zákožka je 0,5 mm velká a žije na povrchu ušní sliznice. Drážděním zvukovodu dochází k větší produkci mazu, který bývá tmavě hnědý a připomíná kávovou sedlinu. Postižené ucho bývá zarudlé a kočka se velmi často urputně škrábe. Nejvíce se parazit vyskytuje u koťat, venkovních koček nebo v prostředí s horší hygienou a vyšší koncentrací zvířat. Léčba zahrnuje vyčištění uší, lokální aplikace insekticidních přípravků, nebo celkovou aplikaci spot-on Stronghold, Advantage, Advocate.

 

Zablešení u koček může mít na svědomí více druhů blech, které napadají jak psa, tak člověka, králíka nebo ježka. Nejčastěji se však u nich vyskytuje blecha kočičí (Ctenocephalides felis). Dosahuje velikosti až 3 mm a živí se krví hostitele. Do srsti vylučuje trus, který má černou barvu, ale po namočení jasně zčervená. Této metody se dá také využít k diagnostice onemocnění. Blechy vylučují do prostředí vajíčka, ze kterých se za 4 -12 dní vylíhnou larvy, které se živí trusem dospělců. Průměrná blecha žije 6 měsíců až 1 rok. Nejvyhledávanější místa blechami je u koček oblast zádi, beder a krku. Kožní reakce je u každého jedince odlišná, projevuje se silným pruritem, zčervenáním a vypadáváním srsti. Další komplikací bývá alergická reakce na bleší kousnutí, kdy se kožní projevy daleko více rozšiřují a zhoršují. Blecha může být mezihostitelem tasemnice. Jestliže kočka pozře infikovanou blechu, tak se v jejím zažívacím traktu vyvine dospělí jedinec tasemnice a přibydou závažné trávící obtíže. U mladých jedinců při masivním zablešení, může dojít až k anémii a zhoršení celkového zdravotního stavu. Blechy se velmi snadno a rychle šíří při kontaktu s postiženým jedincem, nebo pouhým kontaktem s chovatelskými předměty. Nejobtížnější je likvidace blech a larev z prostředí, protože jsou velmi odolné vůči nepříznivým podmínkám. Proto musí být provedena důsledná asanace a dezinsekce okolí, v kterém se kočka nachází, jinak může docházet k opakovanému zablešení stále dokola. Existuje mnoho preparátu namířených proti bechám, jako např. Bravecto, Comfortis, Stronghold, Advocate, repelentní obojky nebo spreje.

 

Napadení všenkami (Felicola subrostratus) bývá provázeno přítomností tasemnic. Všenky jsou 1,5 mm velké, na rozdíl od vší, které sají krev a u koček se nevyskytují, se všenky živí produkty kůže a nečistotami v srsti. K přenosu dochází přímým kontaktem s nakaženým jedincem, nebo prostřednictvím kartáčů a dek. Mimo hostitele přežívají jen několik dní. Léčba všenek a blech je stejná, tedy velmi účinné jsou preparáty Bravecto, Comfortis, Stronghold, Advocate atd.

 

Ostatní hmyzí populace jako ovádi, bodalky, muchničky, napadají kočky zřídka, ale i při jejich bodnutí, může dojít k alergii. U oslabených a zanedbaných jedinců se můžeme setkat s myázami. Jedná se o larvy much, které se množí v mokvajících kožních změnách, ranách, v okolí nosu, nebo konečníku, při neschopnosti kočky čistit se. Pravidelným vyčesáváním a očistou zvířete hravě těmto problémům předejdeme.

 

Na trhu již existuje velké množství přípravků proti zmíněným ektoparazitům, v kterých není vždy lehké se orientovat. Navíc při nesprávném a neodborném ošetření kočky špatně zvoleným přípravkem, může dojít i k smrtelným následkům. Proto před ošetřením svého zvířete, vždy vše pečlivě zkonzultujte se svým veterinárním lékařem.

 

 

ORDINACE - POBOČKY

Ordinace Brno
Ferrerova 9
Brno Černovice 618 00
mobil: 603 908 094
tel.: 548 530 493
sanovet@seznam.cz

Ordinace Tišnov
Dvořáčkova ul.
Tišnov, 666 01
tel.: 549 411 444
sanovet@seznam.cz

Úpravna psů Tišnov
Eva Klepárníková
tel.: 723 776 122


www.psidornovametoda.cz



CHS hovawartů
Victoria Brunensis


Kynologická záchranná jednotka České republiky


Psí škola Cituška


World small animal veterinary association


Komora veterinárních lékařů České republiky